Okouzlující, krásná a levná perla Černého moře – Oděsa (Poprvé na Ukrajině!)

Oděsa měla být třešničkou na dortu našeho celého výletu do Jasů, Kišiněva a Tiraspolu. Oděsa je největším městem a přístavem v Černém moři a je známá svou architekturou z 19. století a unikátní atmosférou. Měly jsme vysoká očekávání a nebyly jsme zklamané. Po upršených a šedých dnech v Kišiněvě a Tiraspolu se nám prosluněná Oděsa zdála jako ráj na zemi.

Je to bezpečné cestovat na Ukrajinu?

Ano, je! Nebyla jsem na Krymu ani východní Ukrajině, ale z mojí zkušenosti po západní části Ukrajiny – není žádný důvod se obávat o bezpečnost, ne více než v jakékoliv jiné evropské zemi.

Co dělat a vidět v Oděse?

Nevynechejte večerní procházku po centru města a známé třídě – Deribasovskaya a utěšte své chuťové pohárky v jedné z restaurací po cestě. Ukrajinské jídlo je velmi podobné tomu, co známe z domova a zbytku střední a východní Evropy, ale v Oděse si můžete vychutnat i speciality z jiných částí bývalého sovětského svazu – třeba Gruzie. Zastavte se během dne nebo večer na jednom z malých trhů v centru a ochutnejte místní speciality jako například svařené pivo – ano, zní to šíleně, ale chutná výborně!

Ráno jsme se vydaly k naší první zastávce – Morskoy Vokzal, tedy přístavu pod slavnými Potěmkinovi schody. Měly jsme štěstí na počasí a mohly se procházet v prosinci jen ve svetru, zatímco v Praze i Kluži sněžilo. Paráda.

Další zastávka měla být, podle průvodců, nejznámější a nejvyhledávanější památka Oděsy – Potěmkinovy schody. Schody jsou dlouhé téměř 150 metrů a pokud nejste fyzicky zdatní, tak máte možnost se svézt lanovkou vedle nich. Fascinovalo nás, že jsou všichni tak posedlí těmito schody, takže přišel na řadu google. Schody jsou zřejmě známé z filmu Křižník Potěmkin z roku 1925 a byly zkounstruovány jako optická iluze. Když se díváte z vrchu, tak vidíte jen vršek schodů a když ze spodu, tak jen předek, ale vzhledem k tomu, že jsme si to musely vygooglit, tak asi chápete, že se z toho asi na zadek neposadíte, z výhledu, ale možná ano – posuďte sami.

Z vrcholu schodů se můžete vydat jako my na procházku po Istanbulském parku a pak přímo k dvěma architektonicky nejkrásnějším budovám Oděsy – radnici a opeře, které byly obě vybudovány na konci 19. století v neobarokním stylu a budí spíše středomořský dojem než východoevropský.

Ani já, ani Anna nejsme velké fanynky kostelů, ale i v Oděse se našel jeden, který nám vzal dech – Chrám Proměnění Páně v Oděse (Transfiguration Cathedral). Uvnitř je dekorovaný ve zlatobílé barvě a už při vstupu příjemně uklidňuje.

Jak jsem zmínila na začátku, Oděsa měla být naší poslední zastávkou výletu, ale protože se Ukrajina ukázala ještě lepší, než jsme si dokázaly představit (a taky levnější haha!), tak jsme si spontánně koupily lístky na vlak do Kyjeva. Těšte se na článek odtamtud!

Poznatky z Oděsy a Ukrajiny jako takové:

• Pokud chcete cestovat po Ukrajině vlaky, tak si kupte lístky, co nejdřve – jde to i online a pokud si je koupíte aspoň 2 týdny v předstihu, tak můžete ušetřit i 2/3 ceny.
• Silnice jsou na Ukrajině ještě horší než v Rumunsku a Moldavsku. Pokud se vám při cestování autobusy dělá obvykle špatně, nezapomeňte si kinedryl a snažte se cestovat hlavně vlaky.
• Ukrajinština je velmi podobná ruštině, ale pro mě – jako Češku, je jí lépe rozumnět. Umět přečíst azbuku a aspoň základně komunikovat nějakým slovanským jazykem je klíčem k úspěchu.
• Můžete spát jako králové v hostelu za 6 EUR na noc pro dvě osoby. Třeba jako my tady. Ano, Ukrajina je opravdu takhle levná.
• Je možné vidět Oděsu během jednoho dne, tak jako jsme to udělaly my, ale příště bych si na ní vyhradila aspoň dva dny, abych si mohla více vychutnat skrytá zákoutí a krásu tohohle města.